Jaké jsou v České republice pilařské kapacity a kolik jich je potřeba?

Příspěvek Ing. Pražana, Ph.D. pro časopis Lesnická práce, vydaný v čísle 1/2017

Úvodem je nutné si vysvětlit, co to vlastně pilařská kapacita je a co jí ovlivňuje.

Na určení kapacity neexistuje žádný oficiální ani běžně užívaný výpočet, ale většina výrobců pilařské technologie udává maximální výkon (průchodnost) jejich pořezových linek, kterou však zásadně ovlivňuje čepová tloušťka výřezů, které jsou zpracovávány.

Dále naprosto klíčové při stanovení kapacity je, zdali je uvažován jednosměnný, vícesměnný případně nepřetržitý provoz.

Při těchto úvahách však vstupují do hry další faktory, které mohou kapacitu různě omezit. Jsou to především:

  • výkonnost manipulace kulatiny a její skladovací možnosti
  • množství disponibilní suroviny, která je v ekonomicky dosažitelné vzdálenosti
  • dostatek odborného personálu na případný vícesměnný provoz
  • odbytové možnosti řeziva, štěpek, pilin a kůry
  • logistická omezení skladů jednotlivých produktů
  • hluková omezení v nočních hodinách
  • ekonomická omezení (při zvýšeném obratu nestačí většinou disponibilní cashflow).

Všechny výše uvedené faktory mohou zásadně omezit teoretickou výkonnost při pořezu na pilařské lince a při stanovení kapacity je nejvěrohodnější již historicky dosažený pořez jednotlivé firmy, který prakticky dokazuje skutečný celkový výkon. Pokud historicky nelze maximální pořez určit, lze akceptovat výkon projektovaný.

 

Jaké jsou tedy v České republice pilařské kapacity?

Pokud vycházíme nejprve ze skutečnosti, nejvyšší dosažený pořez v ČR byl v roce 2007, a to 8,6 mil. m3 kulatiny (1). Od této hodnoty výkony takřka stále klesaly až na loňských 6,9 mil. m3 (1) což reprezentuje pokles ca 21 %. V této době sice některé pily výkonově klesaly a znovu stoupaly (Čáslav, Ptení), ale řada zejména středních pil zanikla, odhadem s kapacitou ca 0,5 mil. m3. Dá se proto konstatovat, že prokazatelná rezerva ve výkonu pil je v současnosti ca 1 mil. m3.

Pokud však vyjdeme z průzkumu LČR s.p. v roce 2014 (2), ve kterém byla položena otázka více než 700 pilám na jejich kapacitu, která však nebyla definována a záležela tudíž jen na obrazotvornosti jednotlivých respondentů, tak jejich skutečná kapacita při maximálním výkonu by se pohybovala takřka na dvojnásobku (11,6 mil. m3/rok), což by ukazovalo na rezervu ve výkonu přes 4,6 mil. m3/rok. Vzhledem k tomu, že řada respondentů zřejmě uváděla spíše své touhy a přání, tak tato zjištění je třeba brát jako absolutně horní, spíše nerealistickou výši.

Již realističtější kapacitu pil v ČR uvádí „Analýza dopadů zvýšení objemu dříví, zpracovávaného na území ČR z roku 2016 (3), kde studie firmy APICON s.r.o. aplikovaná na 300 firmách uvádí skutečné pilařské kapacity na úroveň mezi 9 - 11 mil. m3/rok. Závěry této studie udávají rezervu zpracování 50 největších zpracovatelů na úrovni 2,5 mil. m3/rok, což dává účinnost využití kapacit 73 %.

 

Abychom si mohli odpovědět na otázku, kolik je vlastně kapacit v ČR potřeba, je třeba se podívat na výkony a možnosti pil v okolních státech, kam se velká část suroviny vyváží. Nejdůležitější je v tomto smyslu Rakousko, které vycházejíc z dostupných čísel (4) v roce 2015 pořezalo 14,7 mil. m3 oproti 18,8 miliónům v roce 2007, což je pokles o 4,1 mil. m3, a tudíž výkon na 78 %. Dle vyjádření některých předních odborníků jako Mag. H. Jöbstla (4) jsou moderní výroby dřevozpracujícího průmyslu vytíženy jen na dvě třetiny, a to při dovozu 5,5 mil. m3 kulatiny za rok 2015! Kdyby bylo v roce 2015 (lépe zásobeném roce) Rakousko závislé jen na vlastním dříví, byla by výroba řeziva jen asi na 50 % celkové kapacity.

 

Druhým nejdůležitějším státem je Německo, kde pokles pořezu mezi léty 2007-2015 byl z 39,8 mil. m3 na 34,00 mil. m3 (5). Vzniká zde tady rezerva ve výkonu ve výši 5,8 mil. m3/rok. Nejnovější průzkumy v Německu (6) ukazují, že technická kapacita pil je o 25 % vyšší než současný pořez, což by ukazovalo na rezervu ve výši až 8,5 mil. m3/rok.

I když vezmeme v potaz, že mezi současností a rokem 2013 bylo ve výše uvedených dvou zemích zrušeno 31 pil s výkonem 2,3 mil. m3 (7), je patrné, že v těchto zemích je rezerva v pořezu ca 10 mil. m3/rok.

 

Co se týče Polska, tak kapacity tamních pil nebyly dosud věrohodně zjištěny, výstavba velkopil neprobíhala tak dynamicky jako v ČR, ale tamní pily dosud až na výjimky dokázaly disponibilní surovinu zpracovat.

Zřejmým zvýšením kapacity je v současné době ukončená modernizace pily MUROW (StoraEnso), která umožní zvýšit pořez ze 115 tis. na 660 tis. m3/rok. Nárůst o více než 0,5 mil. m3 tedy zřejmě zvýší kapacitu tamních pilařských provozů.

 

Situace na Slovensku, kde rovněž nebyly kapacity věrohodně zjišťovány, dokládá dlouhodobý nedostatek pilařské kulatiny způsobený jednak snížením těžeb jehličnaté suroviny a dále vysokým exportem suroviny stejně jako v České republice. Dle vyjádření představitelů ZSD SR ani zde se tudíž nejeví potřeba výstavby nových kapacit.

 

Jaké jsou tedy hlavní důvody přebytku kapacit ve střední Evropě?

Je to především masivní modernizace a výstavba zpracovacích kapacit na počátku tohoto tisíciletí, která se v době krize ukázala jako příliš velká a jejich využití klesalo od začátku krize o ca 25 %. Dále to byla cena suroviny, kterou vysoká konkurence vyhnala od roku 2000 do počátku roku 2014 o 42 % (8), což zásadně snížilo konkurenční schopnost všech výrobců.

 

Jaká je tedy přebytečná kapacita v ČR a v její bezprostřední blízkosti, kde je vybudována řada pilařských kapacit?

Pokud bychom vliv rakouských a německých kapacit na Českou republiku uvažovali pouze ze ¼ celonárodních čísel, pak by tedy v tomto prostoru byl přebytek pořezových kapacit o ca 5 mil. m3 kulatiny/rok, což je více než výkon všech velkopil v ČR.

Tato zjištění též dávají odpověď na stále se zvyšující export suroviny, kterou nejen příhraniční pily v Rakousku a Německu dlouhodobě odebírají a potřebují k naplnění jejich kapacit. Všechna tato fakta dávají jednoznačnou negativní odpověď na otázku potřeby výstavby dalších pilařských kapacit v České republice a dokonce jejich uvažované státní podpory!

Navíc jak konstatuje též studie firmy Apicon s.r.o. , „Nová kapacita s roční spotřebou 1 mil. m3 dříví nemůže počítat s využitím dříví z exportu, který se v tomto objemu skládá z dílčích exportů z celého území ČR. To znamená, že dříví z exportu je spíše vhodné pro spotřebu u existujících kapacit s rezervou na zpracování“ (3).

 

Jaký je tedy předpokládaný další vývoj ve využití kapacit a jaký to bude mít vliv na ceny pilařské kulatiny?

Snižující se cena suroviny v posledních dvou letech a mírně zvýšená cena řeziva podpořená solidní celosvětovou poptávkou postupně míří k rovnováze cen vstupů a výstupů, která by mohla vést k postupnému naplňování nevyužívaných kapacit.  Nebude to však otázka 1-2 let, ale spíše dlouhodobá. To povede ke zlepšení poptávky po pilařské surovině a může mít pozitivní vliv i na její cenu, ale to za předpokladu, že nedojde k dalšímu výraznému nárůstu kalamit ve střední Evropě, a to jak kůrovcových tak i větrných.

 

Celou situaci však budou ovlivňovat další faktory, jako je například export suroviny z ČR do Rumunska (dříve vůbec nemyslitelný) nebo plánované značné zvýšení výkonu některých pil (9), jako např. pily firmy Pfeifer Holz v Chanovicích, o 200 tis. m3/rok ve střednědobém horizontu, (cílově až o 450 - 500 tis. m3/rok) (10) nebo rozšiřování výroby firmy Schweighofer v Kodersdorfu (11).

Z pohledu majitelů lesů a obchodníků se surovinou se dá prognózovat v možnostech prodeje dřeva v následujícím období mírný až střední optimismus, což většinu čtenářů Lesnické práce určitě potěší.

 

 

Informační zdroje použité v tomto článku jsou k dispozici v redakci LP.

Zdroje:

(1)        Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR (2007, 2015) - MZe

(2)        Zjištění potenciálu dřevozpracujících podniků v ČR, LČR sp. 2014, 2016

(3)       APICON s.r.o.-Analýza dopadů zvýšení objemu dříví zpracovávaného na území ČR – Výzkumný projekt grantové služby LČR s.p.  6/2016 (str. 27,8)

(4)       Branchenbericht 2016 – Fachverband der Holzindustrie Österreichs  9/2016 Klagenfurt (str.18)

(5)        Nadelschnittholz Produktion in Deutschland – Holzkurier  5/2016, (str.4)

(6)        Schwärzer ꝸ Partner – Die Nadelhozsägeindustrie 2014/2018, Studie Mnichov 2016

            Holz-Zentralblatt č. 31, 5.8.2016, (str. 778)

(7)        Cutting capality reduced by 1,3 mil. m3 in Austria     Euwid 18/2016 (str.1,7)

(8)        Pressegespräch der Österreichischen Sägeindustrie,

            Klagenfurter Presse 2.9.2016, Entwicklung- Preisindex

(9)        Bauprodukteerweiterung -      Holzkurier  9.6.2016  (str.5)

(10)      Pfeifer invests roughly EUR 35 mil. in Chanovice – Euwid  44/2016 (str.17)

(11)      Schweighofer plant erweiterung in Kodersdorf – Holzkurier č. 37, 15.9.2016 (str.6)